Abigail, před šesti lety jsi hrála ve svém prvním filmu Znamení a hned na to byl obrovský úspěch. Pamatuješ si to ještě?Lepší start kariéry jsem si nemohla přát. Byla to nejlepší zkušenost. Byla jsem tak šťastná a zároveň tak nervózní, protože to byla má první role.Ale všichni na mě byli moc hodní. Byl to svým způsobem stašidelný film a pamatuju si, že pan režisér si se mnou před každou scénou povídal a ptal se, jestli to pro mě není moc strašidelné, a vše jsme spolu probírali.
Až na vyjímky převážně pracuješ s dospělými. Nevadí ti to? Místo abys trávila čas se svými kamarádkami, musíš být v práci...
Naopak si toho vážím, ýe můžu pracovat s dospělými. Nic z toho, co se při natáčení filmů naučím, bych se od kamarádek nenaučila. Sice s nimi nejsem tak často, ale čas si na ně umím udělat a ráda s nimi blbnu.
Nebojíš se, že s tebou kamarádí spíš proto, co děláš, než jaká jsi?
Ani náhodou. S většinou z kámošů se znám ještě z doby, než jsem začala hrát ve filmech. Takže mě berou takovou, jaká jsem a vůbec neřeší, co dělám a kdo teď jsem.
Co se svými kamarády podnikaš?
Když jsem doma, tak všechno možné. Řešíme oblečení, někdy se ze srandy namalujeme a parodujeme slavné modelky atd. Když jsem v práci, hodně si povídáme přes video-chat.
Máš s kamarády konflikty?
Občas se nějaké nedorozumění objeví. Ale jsou to maličkosti, za které se jeden druhému omluvíme a zapomeneme na to. Neumíme na sebe být naštvaní moc dlouho.

Od svých 6 let jsi hrála už v mnoha filmech. Nedělá ti problémy tak rychle za sebou střídat filmové role?
Já si to především moc užívám. Baví mě zkoušet si různé povahy, vlastně se chovat jako někdo jiný. Zároveň si z těch postav vždy něco vezmu a rozšířím si tak vlastně své obzory.Proto ani neumím odpovědět na otázku, kterou ze svých postav mám nejraději.Každou mám ráda kvůli něčemu jinému.
Jak se na své role vlastně připravuješ?
Probírám své postavy s maminkou, s babičkou, s režiséry a říkáme si co a jak - jaká ta holka je a proč taková je. Nedělá mi problémy vžít se do role, složitější bývá tu roli ze sebe dostat. A většinou ve mně z každé role po každém natáčení filmu vždycky něco zůstane.
Teď máš kariéru rozjetou opravdu skvěle. Ale myslíš si, že u herectví vydržíš už celý život?
To vůbec netuším.Pokud bych s herectvím někdy přestala, chtěla bych být buď veterinářkou nebo módní návrhářkou. Sama mám 2 psy, kočku a želvu. A pomáhat nemocným zvířatům by mě moc bavilo. Nebo ta návrhářka - baví mě móda, myslím, že mám spoustu nápadů na různé módní kolekce.
Nejvíc tě ale zajímá vše kolem filmů, že?
To je fakt. Baví mě řešit s kostymérkou, jaké oblečení pro roli vybrat, s maskérkou probírám make-up, s kadeřnicí, jaký účes bude vhodný, se scénaristy a s režiséry se radíme o jednotlivých scénách. Všechno z toho je podle mě stejně důležité a vše chci umět alespoň z části, abych se mohla na filmech podílet ještě víc. Jednou určitě budu své filmy i produkovat.
V kinech byl nedávno tvůj film Zapomenutý ostrov. Tam jsi sice měla všechno možné vybavení, ale dovedeš si představit, jak bys přežila na opuštěném ostrově?
Odpovím jinak. Neumím si představit život bez mobilu a bez MP3 přehrávače, takžepokud by tam nebyl signál a neměla bych zásobu baterií do Mp3, na opuštěném ostrově bych určitě nevydržela.
Zdroj: Sweet17 2008